Můj příběh začíná 8.3.2013 ve vesničce pozořice.Narodila jsem se jako jedna z 8-mi.Ovšem zbyla jsem jen já a dva bráškové.Zbytek vrhu zemřel :(.

Jak jsem se dostala k Adí?

To bylo tak- Adí měla jet pro činčilu,ale velká panička řekla,že jí radši koupí druhého psa.Chtěla labradora,border kolii,kolii dlouhosrstou,ale ten kdo zvítězil byl bígl.Všude možně hledala inzeráty a ten osudový našla na bazos.cz!Velký páneček večer volal a rezervoval mě a už jsem byla mé Adí :).Poprvý jsme se setkali 6.4.2013 a to si za mnou přijela na návštěvu.Jela ještě s taťkou, bo řidičák ješt nemá :P.Když mě uviděla,oči odde mě odtrhnout nemohla.Byla jsem její,získala  jsem si ji chování,povahou a i vzhledem.A tak jsem musela ještě 14 dní počkat než si mě v sobotu 20.4.2013 odvezla domů.Nikdy nezapomenu na to jak jsme běhali za Holasicemi po obilném poli, jen protože  měla pocit,že se mi chce čůrat.Doma na mě čekaly brašíni osmáci,sestřička Broskvička a  vůbec nejmilejší sestřička Miuška :) Už od prvního dne  byla šikulka.Spinkala jsem s Adí  pokoji a to byl boj brutální.Neustále jsem plakala,čůrala a hlodala.Druhou noc mě dali za "eMkem" (Miou) a noc proběhla na jedničku s hvězdičkou.

Jsem správné štěně bígla,co poskotačí a usne :).